pátek 30. prosince 2011

Kouzelná knihovnička (1.)

Čekala jsem, až bude většina knih objednaných na Vánoce po Vánocích doma, abych se mohla zúčastnit projektu, který má na svědomí Abyss. Musím se přiznat, že se mi tenhle projekt strašně líbí, ráda totiž okukuju knihovničky a knížky ostatních a třeba tak získám i nějakou tu inspiraci, jak si upravit to své kouzelné místečko.

 
Na úvod bych ráda řekla něco o své knihovničce. Máme malý byt, takže trochu bojujeme s místem, i když jsem moc spokojená, s tím jak bydlíme a mám to u nás doma moc ráda, přece jenom se občas vyskytne drobný problémek, kam s tím? A největší problém mám hlavně já, protože knihy pořád přibývají a místa naopak nebezpečně ubývá. Ale pár koutků v pokojíku do budoucna ještě snad najdu.Moc ráda bych měla jednu velkou knihovnu, kde by byly všechny mé knihy pohromadě, ale to zatím není bohužel možné, takže jsou spíše roztroušeny v menších knihovničkách po celém pokoji. Velkou část našeho bytu zabírají knihy a to nejen v mém pokoji, ale také v obýváku, kde vlastně celému prostoru vévodí obrovská tátova knihovna (na byt obrovská, jinak zas tak šílená není, ale velká je). Tu bych vám v budoucnu taky ráda ukázala. A teď zpátky k té mé.

Moje knihovna je pro mě srdeční záležitostí a jde to myslím vidět. Pro mě to není jen holé místo, kam ukládám knihy, ale je to něco mého, proto se snažím, do toho kus sebe vložit. V poličkách najdete i mnoho různých sošek, pohlednic, misek na čaj a spoustu dalších věcí, které pro mě něco znamenají. Možná proto může působit trochu přeplácaně, ale mě se to líbí. A teď už vám tedy dám možnost lehce nakouknout do mého světa.

pátek 23. prosince 2011

RECENZE: Prokletý dům

S paranormálními romancemi se v poslední době roztrhl pytel. A tak se na nás sypou další a další série plné zamilovaných upírů, nešťastných andělů a podobných bytostí. Další takovou ságou jsou i Upíři z Morganville, ale pozor, tady na mírumilovné upírky nenarazíte a Morganville rozhodně není přívětivé místo. Věřte mi, nechtěli byste tady s rodinou bydlet …


„Po setmění raději zůstaňte doma. Městu vládnou nemrtví…“
Šestnáctiletá Claire je nadprůměrně inteligentní dívka, o čemž svědčí i to, že se dostala o dva roky dříve na vysokou. Bohužel se to neobejde bez problémů, protože její rodiče se o ni příliš bojí a nedovolí jí odjet daleko od domova, kde by mohla studovat nějakou prestižnější školu. A tak se stane, že nakonec skončí v zapadlém městečku Morganville, aby ji rodiče měli co nejblíže. Netuší však, jakému nebezpečí tak svou milovanou dcerku vystavili.
Claire to ve škole nemá zdaleka lehké. Miluje učení, zejména matematiku, fyziku a chemii a je docela nespolečenská, čímž se mezi spolužáky okamžitě zařadí mezi outsidery. Mimoto se jí ještě podaří urazit místí hvězdu, což rozhodně dělat neměla. Zjistí to poté, když ji ona místní blonďatá star se svou partou napadne a pokusí se ji zavraždit. Ale jako by to pro Claire ani moc neznamenalo,; samozřejmě se vyděsí, nicméně je rozhodnuta ve škole vydržet a nevrátit se domů. To ale znamená, že si musí najít nové bydlení, protože další pobývání na koleji očividně nepřichází v úvahu. Po nějakém tom pátrání nakonec narazí na inzerát, v němž tři mladí lidé hledají dalšího spolubydlícího. A tak se Claire ocitne ve starém, záhadném domě Glassových a seznámí se se třemi sympatickými lidmi. Konečně někdo, koho může nazývat přáteli. Jenomže ani zdaleka netuší, že tohle město je plné nebezpečí, které po setmění číhá opravdu na každém rohu. Městu totiž vládnou upíři a rozhodně nejde o nějaké třpytící se romantiky, nýbrž o krvelačné bestie…
...Celá recenze...

neděle 11. prosince 2011

RECENZE: Kostík Billy - Příběh z tajné komory

Název:Příběh z tajné komory
Série: Kostík Billy
Díl: 1.
Autor: Christopher Lincoln
Překlad: Eva Brožová
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2011

Jmenuje se Billy. Chová se jako každý jiný malý kluk, rád si hraje, je zvídavý a ze všeho nejvíc má rád piráty. Jen jedno je na něm trochu jiné. Je to vlastně kostlivec a žije v Tajné komoře spolu se svými rodiči kostlivci. Seznamte se, přichází Kostík Billy…

V tajné komoře panského sídla Hogo Fogo žili, byli tři kostlivci. Rodiče a jejich syn Billy. Lars a Milunka Kostíkovi pracují pro Ministerstvo lží a výmyslů a jejich úkolem je chránit tajemství rodiny Biglumových. A není to práce nijak jednoduchá, tajemství jsou totiž nebezpečná, a pokud se prozradí, mohou napáchat velké škody.
Rodinka v komoře žije už dlouhá léta, nesmí ji opouštět a není proto divu, že se Billy často velmi nudí. Nemá, kromě svého kamaráda broučka, žádné přátele a moc by si přál zažít nějaké velké dobrodružství, ale čeká ho jen dlouhý, nudný život v komoře.
Tedy tak to alespoň vypadá do té doby, než se v sídle Hogo Fogo objeví Millicent, dívenka, která osiřela a musí nyní žít u svého zlého strýce Kazisvěta Bigluma. Náhodou jednoho dne natrefí na vchod do tajné komory a tak se stane, že se s Kostíkem Billym spřátelí a tím taky začíná jejich spletité dobrodružství, při němž vyjde najevo mnoho tajemství.

sobota 10. prosince 2011

RECENZE: Percy Jackson - Moře nestvůr


Název: Moře nestvůr
Série: Percy Jackson
Díl: 2.
Autor: Rick Riordan
Překlad: PhDr. Dana Chodilová
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2010

Chcete zažít něco dobrodružného a přitom se zasmát? Pak je Percy Jackson jednoznačně správnou volbou. Plný napětí, akce ale hlavně humoru, který ocení nejen děti, kterým je kniha určena, ale i starší čtenáři…

Školní rok se pomalu chýlí ke konci a pro Percyho byl výjimečně docela poklidný. Už se ale nemůže dočkat, až začnou letní prázdniny a on zase navštíví Tábor polokrevných a zažije další neskutečná dobrodružství. Jenomže je tady háček. Percy má podivné sny, v nichž vidí svého nejlepšího kamaráda satyra Grovera v nebezpečí a navíc samotnému Táboru hrozí zánik! A kdo jiný než syn boha moře by se měl vydat na nebezpečnou plavbu přes Moře nestvůr vstříc velkému dobrodružství? A tak se Percy vydává na další výpravu s větším odhodláním než dříve, ale nebude na to sám. Bez přátel by ani Poseidonův syn nedokázal uspět. Osud Tábora polokrevných tak leží opět v rukou několika dětí…

Autor nás – stejně jako v prvním díle – zavede do moderního světa, v němž ožívají staré řecké

mýty a báje, bohové na nás stále shlíží z Olympu a všude možně se pohybují nestvůry. Jen jejich působiště se poněkud změnilo a všechny bájné bytosti se nám z Řecka přesunuly do Ameriky. A to je snad jediná věc, která se mě osobně příliš nezamlouvá, nicméně je zajímavé a vtipné, jak autor popisuje nejrůznější místa a příhody v našem moderním světě a přirovnává je k řeckým bájím. Například ono Moře nestvůr, kterým proplouvali všichni slavní hrdinové, se v tomto příběhu přesunulo do oblasti Bermudského trojúhelníku.
Největším pozitivem knihy je příběh, který sice je jednoduchý a bez složitých zápletek, zato však plný akce a napětí, bez zdlouhavých popisů které by mohly nudit a díky tomu je naprosto ideální pro mladší čtenáře i čtenářky. Velkým plusem je také skvělý humor, který opět není nijak složitý a pochopí ho tak i děti, ale je to ten typ vtipu, kterému se od srdce zasměje i starší čtenář.
Věřím, že se děti s Percym a ostatními hrdiny skvěle sžijí a oblíbí si je, protože charaktery postav jsou velmi dobře vymyšlené. Čtenář také během čtení může narazit na nejrůznější problémy, které mohou řešit Percyho vrstevníci, jako jsou třeba problémy se sourozenci, s rodiči, se školou, atd.
Série Percy Jackson je určena především těm mladších, což dokazují poměrně velká písmena a jednoduchost děje, ale může potěšit i čtenáře, kteří už před nějakou dobou opustili lavice základních škol a chtějí se odreagovat a pobavit. Pokud nebudou mít přehnaná očekávání, věřím, že se jim Percy zalíbí.
Mě osobně se Moře nestvůr líbilo více než předchozí díl. Bylo napínavější, vtipnější a celkově promyšlenější než Zloděj blesku.

Hodnocení: 7/10




Za recenzní výtisk bych chtěla poděkovat nakladatelství FRAGMENT.
Knihu si můžete objednat zde.
Obrázky: www.percy-jackson.cz

pátek 25. listopadu 2011

RECENZE: Bratrstvo svatého grálu - Do posledního dechu


Série: Bratrstvo svatého grálu
Díl: 1. - Do posledního dechu
Autor: Rainer M.  Schröder
Překlad: Michaela Škultéty
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2010


O Svatém grálu jste už určitě slyšeli. Díky své údajné moci bývá častým námětem mnoha příběhů a inspiroval již řadu spisovatelů. Stejně tak i Rainera Schrödera, který ten svůj zasadil do roku 1291, tedy do doby, kdy sláva templářských rytířů začala pomalu upadat…



V příběhu se přeneseme do Svaté země Palestiny v roce 1291, kde se vláda křižáků pomalu ale jistě chýlí ke konci. Jejich posledním útočištěm je přístavní město Akkon, které je již však také obklíčeno muslimskými vojsky a je jen otázkou času, kdy padne i tato poslední křesťanská bašta ve Svaté zemi.
A právě zde, v Akkonu se při obraně města setkávají čtyři mladí templářští rytíři – Gerolt von Weissenfels, Maurice de Montfontaine, Tarik el Kharim a McIvor of Conneleagh. Každý z nich je naprosto jiný – Gerolt, statečný a rozvážný, Maurice je prudké povahy, Tari má svá beduínská moudra a Skot McIvor vyniká velkou silou, přesto je spojilo silné přátelské pouto a přísaha věrnosti.

pondělí 21. listopadu 2011

RECENZE: Hladová přání

Autorka: Tereza Matoušková
Nakladatelství: Krigl
Počet stran: 100
Ilustrace: Alena Kubíková


Také občas přemýšlíte nad tím, kolik tajných přání vlastně máte a jak moc byste si přáli, aby byly splněny? Vydejte se tedy do tajemného, magického Podmoří, do kláštera Tark Itlen a prozkoumejte spolu s Jukatou temné podzemní chodby, ukrývající hrůzné nebezpečí. Pak vás hlad po přáních možná lehce přejde…


Pro začátek bych si dovolila pár slov o autorce samotné.
Tereza Matoušková je mladá a nadějná česká spisovatelka fantasy literatury. Z internetu ji můžete znát též jako Temnářku, pod touto přezdívkou vede i svůj blog. Za sebou má již řadu úspěchů v různých literárních soutěžích, několik jejích povídek a básní vyšlo ve sbornících, na své náklady vydala dvě knihy a letos v září ji agentura Krigl vydala její třetí knihu s názvem Hladová přání. A o té zde dnes bude řeč.
Stejně jako většina autorčiných příběhů se i Hladová přání odehrávají v jejím fantaskním světě Podmoří. Hlavní hrdinkou je dospívající dívenka Jukata, která žije v klášteře Tark Itlen jako schovanka místního velekněze Atalana. Jukata je velice zvídavé děvče a není proto divu, že když pocítí náhlou samotu a nezájem ze strany dospělých, najde si svou vlastní zábavu a rozhodne se samotná prozkoumat temné chodby pod klášterem, které byly nedávno objeveny. Jenomže to nakonec nebyl tak dobrý nápad, jak se zprvu mohlo zdát, jelikož tam narazí na něco, co mělo zůstat skryto…

středa 9. listopadu 2011

RECENZE: Sonea - Vyslancova mise


Autor:Trudi Canavan
Překlad: Eva Chmurová
Nakladatelství: Zoner Press
Rok vydání: 2011

Pokud jste si oblíbili Soneu z trilogie o Černém mágovi, jistě vás potěší, že se k ní Trudi Canavan opět vrací, tentokrát v trilogii Zrádkyň. První díl nese název Vyslancova mise a nesetkáme se v něm jen se Soneou, ale i dalšími, novými postavami.


Od bitvy uběhlo několik dlouhých let, během nichž se mnoho věcí změnilo. I sama Sonea se změnila, zestárla a zmoudřela. Má spoustu starostí, Společenství ji stále nevěří, má na starost nemocnice v Imardinu a k tomu se ve městě objevila nová nebezpečná droga, která jí dělá starosti. Obává se i o svého syna Lorkina, který by se rád mezi mágy proslavil, udělal něco užitečného a zažil dobrodružství. A tak neváhá, když se mu naskytne příležitost stát se asistentem nového velvyslance Společenství v Sachace. Místo velvyslance získal Dannyl, mág, který se zajímá o samotnou historii magie a doufá, že v této zemi objeví něco zajímavého a podaří se mu vyplnit mezery v jeho výzkumu. Lorkin se mu rozhodne pomoci a zároveň doufá, že získá nějaké vědomosti ohledně prastaré magie. Ovšem Sonea s něčím takovým nemůže souhlasit, vždyť jejímu synovi v Sachace může hrozit nebezpečí, že se její obyvatelé budou chtít mstít. Nemůže tomu ale zabránit a tak se Lorkin vydává na cestu do neznámého kraje, za dobrodružstvím…